Krajina

Protože se mě dosud mnoho lidí ptalo, co vlastně za materiály používáme pro tvorbu krajiny, rozhodnul jsem se založit nové vlákno a trochu se se svými poznatky o tvorbě krajiny podělit. Půjde však pouze o práce s foliážemi nikoli o ztrvárnění terénu. Po několikaletých zkušenostech s tvorbou krajiny jsem zjistil, že vlastně nemá ani moc cenu kupovat drahé foliáže a to co nabízí někteří výrobci na můj vkus až za astronomické ceny (400 až 800 kč za výsek krajiny o formátu papíru A4) se dá v pohodě poskládat z vícero různých typů levnějších foliáží a mohu si je pěkně mezi sebou namíchat jak potřebuji a ještě toho nakonec navíc zatravním více... Pro tvorbu krajiny tedy používáme výhradně výrobky české firmy Polák model. Je však nutno vybrat ten správný typ, který tento profi výrobce nabízí. Nejprve je nutno si uvědomit, co vlastně chceme zatravňovat a hlavně také jakou plochu. Je jasné, že na volně přístupných místech (prostory mezi kolejemi, nástupiště, okolí vodních jeřábů, šturců a podobně budeme potřebovat spíše trávu nižší, poněvadž je zde nějaký provoz a obvody stanic jsou a byly udržovány. Naopak pro nepřístupná místa např. okolo skalních strží, prudkých kopců apod. naleznou uplatnění spíše foliáže s porostem hustším i vyšším např. vysoké keře řady 92XX od Poláka.... Ale jinak samozřejmě fantazii se meze nekladou a klidně můžeme mít i vysokou trávou zarostený šturc nebo naopak vysekaný svah, vše už pak záleží na modeláři jakého efektu chce ve finále dosáhnout.

Další věcí, kterou je nutno při tvorbě krajiny mít na paměti je fakt, že z hlediska dodržení reality nemůžeme vedle sebe aplikovat dva zcela odlišné typy foliáže/trsy, které mají naprosto rozdílný odstín. Např. sytě zelená (jaro) a žlutá či červená (podzim). Přechody mezi jednotlivě aplikovanými foliážemi by měly mít přibližně stejný odstín a přechod z jedné do druhé by měl být jemný a plynulý.

Toť asi na úvod a nyní se na to podíváme zblízka. Takže pro tvorbu nízké trávy, která bývá většinou podél tratí a v obvodech udržovaných stanic používám asi 3 až 4 typy foliáží, přičemž základní jsou dvě a zbylé jsou pouze doplňkové, které se používají pouze sem tam podle situace či chuti. Podél trati by měla být tráva nízká a do určité vzdálenosti od kolejí i bez keřů a jiných výrazných zdrojů zapálení. To proto, že v minulosti okolí tratí bylo četně vysekávalo z důvodu snížení možnosti rizika požáru zapříčiněné provozem parních lokomotiv. Ale nicméně i tohle občas nepomohlo a sem tam nějaká ta jiskra z komína přece jen uletěla a tu a tam něco zapálila, ať už suchou trávu podél trati nebo v letních měsících i nedaleké pole... Teto fakt platí však pouze pro období pravidelného provozu parních lokomotiv do počátku 80. let, takže kdo staví kolejiště v pozdějším období, tak to pro něj není moc směrodatné.

Jen dolním, že fotky, které jsou doplněny v článku jsou pouze ukázkové a nejdou bohužel zvětšit (webové stránky to nedovolují), proto jsou dole pod článkem v galerii nahrány popořadě a ve vysokém rozlišení.

Používané konkrétní typy:

1. Neobdělávaná louka - varianta D (kat. č. 4704) Tuto foliáž jsem si velice oblíbil pro její všestranné využití a výborný vzhled, lze ji použít zkrátka kamkoli od travnatých pastvin až po použití jen tak sem tam trs mezi kolejemi apod. Jde o jeden z těch dvou typů, který tvoří ten „základní stavební kámen” a je nutno ji mít několik balení v zásobě, protože rychle mizí :) Její cena se pohybuje okolo 150 kč. Její aplikaci provádím dvěma způsoby:

První způsob je „klasika” tedy natrhání malých ostrůvků z foliáže podle toho jak se mi líbí, přilepení na příslušné místo a následně doplnění štěrkem nebo dalšímy trsy.

Druhý způsob je tzv. „trsání” (říkám tomu také devastace foliáže :-D), to spočívá v tom, že si prsty z podkladu foliáže vytrhávám jednotlivé kousky trávy podle toho jak se mi líbí a lepím je přímo na podklad. Tento způsob je vhodný pro kombinaci s první postupem pro jemné doplňování "ostrůvku" nebo pozvolný přechod mezi nimi, ale také pro použití sem tam trs trávy...

 

Kombinace foliáží kat.č. 4704 (podél zdi), poblíž trati pak vytrhávané trsy horské pastviny. Horskou pastvinu s tímto typem používám velmi často, protože zajišťuje pozvolný přechod mezi ní a okolím (zde tratí) bez horské pastviny by byl přechod příliš ostrý... Mezi trsy horské pastviny pak sypu N-kový štěrk kat.č. 5491 (hnědý tmavý) a následně provedu lehkou patinu patinátorem Agama - hlína. To vše až samozřejmě po zaschnutí štěrku. Výsledek pak vypadá asi tak jako na fotce výše.

2. Neobdělávaná louka - varianta C (kat. č. 4703) Taktéž jde o foliáž, kterou používám jako základní pro tvorbu krajiny. Vhodná je také ke kombinaci s předchozím typem, ale i dalšími např. s lučními květy, borůvčím či s jinými různými trsy z Polákovi produkce. Cena této foliáže je rovněž okolo 150 kč. Tato foliáž je však spíše vhodná pro použití v pozdním létě, protože obsahuje poměrně velké množství suchých trsů (hnědé a žluté). Mimo to, má ale i trsy zelené a naskýtá možnost plynulého přechodu s předchozím typem, který je spíše více do zelena.                           Jinak aplikace je stejným způsobem jako v minulém případě.

Použití neobdělávané louky kat.č. 4703 pod zásněžkami a doplnění okolí vysokými keři. Své místo opět nalezne i detail v podobě leptané vegetace od Model scena...

Použití téhož typu nad skalami... Zde je docela dobře patrné složení foliáže (hnědé a žluté suché trsy trávy) tak jak jsem již vzpomněl výše.

Nedaleko St.1 byl v posledním měsíci vybudován malý zásuvný modul o rozměrech cca 30 x 30 cm, na němž se nachází také tento dřevník. Je zde v plánu vytvořit trochu zemědělské zázemí, a tak se nyní pracuje na osazování malého políčka slunečnic (mimo snímek vpravo). Jinak dřevo by se mělo sušit a skladovat na suchých místech, proto jsem v blízkém okolí dřevníku použil „suchou” 4703, abych znázornil, že zde není příliš vlhko. Do nepřístupných zákoutí a podél východní stěny jsem nakonec ještě osázel leptané kopřivy od Model scene. Ty jsou od pražského výrobce letošní novinkou a dle mého názoru vypadají naprosto perfektně.

Krom výše zmíněných základních typů se dále také výborně osvědčily foliáže zvané jako horská pastvina kat. č. 4851,52 a 55, které se dají výborně zakomponovat do terénu, tak jak jsou dodány od výrobce (samozřejmě s příslušně natrhanými ostrůvky) a přilepeny na podklad disperzním lepidlem. Po zaschnutí lepidla se bílá místa prosypou N-kovým štěrkem či přesetou hlínou a nyní záleží na každém co si mezi trsy doplní dál, ale efekt již po dosazení štěrku vypadá moc pěkně. Příslušně natrhané ostrůvky trsů horské pastviny jsou výborné pro použití v udržovaném staničním obvodu (prostor mezi dvěma kolejemi, podél cestiček apod.) Další možností, kterou také hodně používám je doplňování k výše zmíněným typům tím způsobem, že se trs z foliáže jednoduše vytrhne a vlepí se na příslušné místo a tím tvoří pozvolnější přechod mezi okolím.

Jinak štěrk, který se aplikuje mezi trsy je dobré po patřičném vyrovnání stříknout „kropičkou” s vodou (jde o rozprašovač určený pro zavlažování květin) to z toho důvodu, aby štěrk navlhnul a pak lépe nasával naředěné lepidlo. Bez „kropičky” by štěrk špatně sál a vytvářely by se na povrchu „kaňky”.

Zhodnocení:

Nakonec bych rád řekl, že práce s foliážemi není nutno se bát a je zapotřebí si to trošku vyzkoušet než se pustíte do tvoření na kolejišti. Inu žádný učený z nebe nespadl a i já sám dnes některé nepodarky na kolejišti z let minulých opravuji a předělávám za pomocí zmíněných foliáží a technik. Samozřejmě tyto typy foliáží a produkty výrobce nikomu nevnucuji, chtěl jsem jen udělat takový malý přehled toho co vlastně používám a co je dle mého mínění i za poměrně slušný peníz s výborným výsledkem ve finále. Pokud budou nějaké další dotazy či připomínky, klidně je pište do diskuze níže nebo přímo mě na mail, rád pomůžu a zodpovím.

Doufám, že někomu z vás bude tento článek přínosným zdrojem informací jak s foliážemi zacházet a, že si jej rádi přečtete.

Přeji hodně zdaru!

Fotogalerie:

/album/fotogalerie-krajina/a1-jpg2/
/album/fotogalerie-krajina/detail2-jpg/
/album/fotogalerie-krajina/a3-jpg1/
/album/fotogalerie-krajina/a4-jpg/
/album/fotogalerie-krajina/a5-jpg1/
/album/fotogalerie-krajina/a6-jpg1/
/album/fotogalerie-krajina/a7-jpg/
/album/fotogalerie-krajina/revitalizace-krajiny-v-okoli-st-1-je-jiz-docela-znat-rostouci-trava-podel-podezdivky-byla-udelana-technikou-vytrhavani-trsu-z-podkladu-foliaze-tam-kde-rostou-koprivy-pouzita-4704-v-polostinu-pak-jednotlive-kousky-jpg/
/album/fotogalerie-krajina/postupne-vznikajici-slunecnicove-pole-na-vkladacim-modulu-slunecnice-jsou-opet-jeden-ze-zdarilych-produktu-firmy-model-scene-bohuzel-jsem-nemel-k-dispozici-skutecnou-presytou-hlinu-tak-jsem-pouzil-prach-od-polaka-jpg/

Anketa

Byl pro vás tento článek přínosem?

Ano, dozvěděl jsem se něco nového (241) 91%

Trochu (13) 5%

Moc ne (6) 2%

Ne (4) 2%

Celkový počet hlasů: 264

Diskusní téma:

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.